| |
 |
|
|
|
|
|
|
|
oxidační čísla Zprávy:
RadimHolinka - 28.08. 09 18:27:48 Příklad... V tomhle příkladu si nejsem jistý jen v číslech za desetinou čárkou. Láhev vína (obsahuje asi 10 hm.
|
|
|
Oxidace a redukce Zahřívání mědi v plameni Kousek měděného plechu zahříváme v plameni kahanu, až se měď rozžhaví. Po vychladnutí na jejím povrchu pozorujeme černý povlak oxidu měďnatého. Měď je látka červenohnědé barvy. Po vložení do plamene probíhá chemická reakce mědi s kyslíkem (ze vzduchu). Vzniká černý prášek (oxid měďnatý). 2 Cu + O 2 2 CuO Označ v této rovnici oxidační čísla prvků (vzpomeň si, že volné prvky mají vždy oxidační číslo 0, kyslík v oxidech má vždy oxidační číslo -II): Oxidační číslo prvků v základním stavu (volných prvků) je rovno nule.
Oxidační čísla jednotlivých prvků píšeme za značku prvku napravo nahoru římskými číslicemi, znaménko „plus“ se nepíše, znaménko „minus“ se píše před číslici, např. Na I nebo Cl –I. Určení oxidačních čísel prvků přímo z definice se v mnoha případech ukazuje jako nepraktické, neboť to vyžaduje znalost elektronegativit velkého množství prvků a znalosti o násobnosti vazeb v molekulách anorganických látek. Chemický vzorec se skládá ze značek prvků, indexů a dalších znaků (závorek, teček). Například vzorec dihydrátu vápenatého je CaSO 4.2H 2 O Názvosloví anorganických sloučenin vychází z oxidačního čísla prvku. Oxidační číslo prvku je rovno náboji skutečnému nebo pomyslnému (který by vznikl na atomu prvku, kdyby elektrony každé vazby vycházející z tohoto atomu byly přiděleny elektronegativnějšímu atomu). Ox.
Výpočet formálního oxidačního stavu Existují dvě běžně používané metody pro výpočet oxidačního stavu atomu ve sloučenině. První se využívá u sloučenin, které mají Lewisovskou strukturu, jako např. organické molekuly. Druhá je použitelná pro jednoduché sloučeniny.
|
|
|
|
|
|
|
Pojmenování kyslíkaté kyseliny na základě znalosti jejího vzorce V tomto případě musíme nejprve vypočítat oxidační číslo středového atomu a pak teprve celou sloučeninu pojmenovat. Příklad 1: Máme za úkol pojmenovat HNO 2. H I NO -II 2.... nejprve si napíšeme oxidační číslo ke kyslíku a vodíku. H I N III O -II 2.... protože sloučenina je navenek elektroneutrální, měl by součet součinů oxidačních čísel a počtu atomů být roven nule, proto připíšeme k dusíku oxidační číslo III.
Tříatomový kyslík neboli ozón je lehce namodralý plyn, který je silně bakteriocidní (používá se k dezinfekci H 2 O - tzv. ozonizace pitné vody). Pohlcuje škodlivé UV záření, ale ve větším množství je zdraví škodlivý. Má silné oxidační účinky: PbS + 2O 3 → PbSO 4 + O 2 Laboratorní příprava V laboratoři se kyslík připravuje tepelným rozkladem některých kyslíkatých sloučenin: 2HgO → 2Hg + O 2 2BaO 2 → 2BaO + O 2 2KClO 3 → 2KCl + 3O 2 Průmyslová výroba Průmyslově se kyslík vyrábí frakční destilací zkapalněného vzduchu nebo elektrolýzou vody. Použití Kyslík má celou řadu nejrůznějších použití. Používá se například ke svařování a řezání kovů (tzv. kyslíkoacetylénový plamen - až 3000°C), v hutnictví při pražení rud, dále do dýchacích přístrojů a kapalný kyslík se využívá jako raketové palivo. Také se využívá k výrobě různých chemických sloučenin (např. formaldehyd, acetaldehyd, kyselina dusičná - HNO 3, atd.) . Kyslík se skladuje a přepravuje stlačený v ocelových lahvích označených modrým pruhem.
Funguje podobně jako většina světových i českých vyhledávačů. Prohledává bez rozlišení velikosti písmen a diakritiky většinou kompletní text seminárek a řadí výsledky podle relevance. Příklady: 1234 - pokud práce s číslem 1234 existuje, zobrazí rovnou její popis, pokud neexistuje, vyhledá číslo jako slovo historie evropska unie - dokumenty obsahující alespoň jedno ze slov "historie evropske unie" - přesná fráze +evropska +unie -historie - první dvě slova jsou povinná, třetí se nesmí v textu vyskytovat evropska AND unie AND NOT historie - obdoba předchozího příkladu, velká písmena operátorů jsou nutná evropska^10 unie historie^5 - kterékoliv ze tří slov, ale s vyšší vahou na první a třetí slovo "evropska historie"~5 - obě slova maximálně 5 slov od sebe evrop* - slova začínající "evrop" s libovolným pokračováním, tj. Evropa, evropský, atd. evrop?
- vzniklé látky mají název i chemický vzorec Oxidační číslo - umožňuje vyjadřovat slučivost prvků - označuje se římskou číslicí a píše vpravo nahoře - může být kladné i záporné - při určování se řídíme těmito pravidly: 1. součet oxidačních čísel atomů, prvků ve vzorci se rovná 0 Zn II Cl 2 -I 1 x (2) + 2 x (-1) = 2 – 2 = 0 2. součet oxidačních čísel v iontu je číselně roven náboji iontu 3. atomy vodíku ve sloučeninách s nekovy mají oxidační číslo I 4.
|
|
|
|
Chemické názvosloví Symbolika: -Pro označení čistých látek se používá CHEMICKÁ ZNAČKA=symbol pro 1 atom prvku. -Pro kationty a anionty prvků se používají značky s příslušným iontovým nábojem (Cl-, Na+). -Chceme-li zapsat více volných atomů látky použijeme stechiometrický koeficient (3Na). -Chceme-li naopak zapsat počet atomů vázaných v molekule prvku použijeme index (Br2). -U každého prvku můžeme pomocí nukleového a protonového čísla zjistit kolik má v jádře protonů a neutronů a kolik v elektronů obalu. Principy názvosloví anorganických sloučenin: -Zápis anorganických sloučenin se skládá z podstatného a přídavného jména ( hydroxid sodný, kyselina sýrová).
Některé prvku mají ve většině svých sloučenin stejná oxidační čísla: vodík má oxidační číslo I, kyslík má oxidační číslo -II, fluor má oxidační číslo -I, alkalické kovy mají ve všech sloučeninách oxidační číslo I, kovy alkalických zemin mají oxidační číslo II, bor a hliník mají oxidační číslo III. Oxidy Oxidy jsou sloučeniny prvků s kyslíkem. Kyslík má v oxidech oxidační číslo -II. Název oxidačního čísla se skládá z podstatného jména (oxid) a přídavného jména (odvozeného z názvu prvku), k němuž se připojí zakončení zakončení podle oxidačního čísla prvku. Wiki: Redoxní reakce Redoxní reakce (nebo oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá redoxní reakce je tvořena dvěma poloreakcemi, které probíhají současně.
♥ Pravé přátelství nikdy neskončí! I kdyby jeden byl na druhém konci světa ♥ ! Magdzia ♥♥ Myslet lze rozumem,ale chápet pouze srdcem ! Když ti celý svět říká NE,řekni si ANO 3 krát hlasitěji!
Pro více o záležitostech se stanovením atomových poplatků, vidět částečný poplatek. Od struktury Lewise Když Lewis struktura molekuly je dostupná, oxidační stavy mohou být přiřazeny jednoznačně tím, že počítá rozdíl mezi množstvím elektronů valence že neutrální atom toho elementu by měl a množství elektronů, které “patří” k tomu ve struktuře Lewise. Pro účely počítačových oxidačních stavů, elektrony ve svazku mezi atomy odlišných prvků patří k nejvíce elektronegativnímu atomu; elektrony ve svazku mezi atomy stejného elementu jsou rozděleny stejně a elektrony v osamoceném páru patří jen k atomu se osamoceným párem. Například, nechal nás zvažovat kyselinu octovou: Atom uhlíku nalevo má 6 elektronů valence od jeho svazků k atomům vodíku, protože uhlík je více elektronegativní než vodík a 1 elektron od jeho svazku s jiným atomem uhlíku, protože dvojice elektronů v C – C svazek je rozdělen stejně, pro úhrn 7 elektronů.
OXIDACE A REDUKCE | Štítky: pokus Probíhají vždy současně. Jsou to reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu. Tyto děje jsou podmíněny odevzdáním a příjmem elektronů mezi zúčastněnými látkami. Částice uvolňující elektrony zvyšují své oxidační číslo a nazývají se redukovadla, kdežto částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo a nazývají se oxidovadla.
|
|
|
|
|
Oxidace a redukce probĂhajĂ vĹľdy souÄŤasnÄ›, proto nelze provádÄ›t samostatnou oxidaci nebo redukci. JestliĹľe se nÄ›kterĂ˝ atom oxiduje, jinĂ˝ se musĂ redukovat. Je to zákonitĂ©, protoĹľe zmÄ›na oxidaÄŤnĂho ÄŤĂsla souvisĂ s vĂ˝mÄ›nou elektronĹŻ mezi látkami, kterĂ© spolu reagujĂ. OxidaÄŤnĂ ÄŤinidlo Oxidaиnн инslo Oxidaиnн инslo prvku je zdбnlivэ nбboj, kterэ by mмly jednotlivй atomy ve slouиeninм, jestliћe by vazebnй elektrony patшily prvku s vмtљн elektronegativitou. Oxidaиnн инsla se znaин шнmskэmi инslicemi a jejich hodnota se zapisuje vpravo nahoшe za symbolem prvku.
Binární sloučeniny Záporná oxidační čísla nekovových prvků se pohybují v rozmezí –I až –IV. Podstatné jméno je potom odvozeno od základu mezinárodního názvu prvku zakončením–id, např. halogenid (fluorid, chlorid atd.) F–I, Cl–I oxid, sulfid, selenid O–II, S–II, Se–II borid, nitrid, fosfid, arsenid B–III, N–III, P–III, As–III karbid, silicid C–IV, Si–IV Fe2O3 CrO3 CrCl3 16.10. 1999 10:55:26 I.
Vytisknout referát Přidat referát do záložek Chalkogeny – p4 prvky a jejich sloučeniny Prvky VI. A skupiny, chalkogeny, jsou O, S, Se, Te a radioaktivní Po. Jejich atomy mají ve valenčních orbitalech šest elektronů, konfigurace ns2 np4 (n je 2 až 6). Kyslík se svými vlastnostmi liší od ostatních p4 –prvků.
Oxidační číslo Autor: Anonym136189 24.05. 2009 15:49 Dobrý den, chtlě sem se zeptat.. jaké oxidační číslo bude mít : (NH4)2 předem děkuji x) Klíčová slova: chemie Komentáře Autor: skarlettka 24.05. 2009 16:02 Já tu otázku dobře nechápu, myslíš ve vzorci (NH4)2 ?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| © 2010 www.biodoma.euweb.cz All rights reserved. |
|
|
